Pictures selection of best architectural portals and doors in Prague of all times by Pierpaolo Riccio / L’ombrello italiano
© photos by #bestpraguedoors

Follow Me
TOP
Image Alt

Bestpraguedoors / Pražské prahy

Proč domy v Praze mají dva orientační čísla?

Určitě víte, že na každém domě najdete modré a červené číslo. Ve střední a východní Evropě jsou domy až na několik výjimek obvykle očíslovány v evropském stylu. Mnoho ulic však používá systém „boustrophedon“ – typ obousměrného textu. Zkusme objasnit tyto podrobnosti o pražské architektuře, jejích budovách, jejích dveřích.

Kodifikace čísla domu v Praze je velmi originální a podobná všem ostatním městům České Republiky. Tabulky mohou mít různé barvy, ale jejich poloha by měla být stejná. Grafická kodifikace a regulace jsou vždy neměnným charakterem každého vchodu a brány.

Každé dveře mají červené a modré štítky na budovách a popisují administrativní a geografickou oblast. Písmo je obvykle bezpatkové. Praha má 22 správních / městských částí a každá z nich zahrnuje jiný geografický okres / oblast. Jak se dostáváme dále od centra, zvyšuje se počet okresů.
[Příklady: Praha 1 zahrnuje Staré Město, Hradčany, Malou Stranu, Josefov a část Nové Město; Praha 2 zahrnuje část Vinohrady, část Nového Města a část Nusle; atd.

Wikipedia: Districts_of_Prague ]

Prague Subdivisions

Přiřazení popisných orientací nebo evidenčních čísel domů pro všechna katastrální území Prahy provádí odbor obchodu a civilní správy hlavního města Prahy (MHMP • https://www.praha.eu) na základě výzvy k přidělení popisného nebo registračního čísla předloženého příslušným stavebním úřadem.

Ale historie číslování domů je mnohem starší!


Dříve byla rozdělena na města jako Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hrad. 

Číslování domů bylo uzákoněno v době vlády Marie Terezie v únoru 1770 a ve většině obcí proběhlo od podzimu 1770 do roku 1771. Zpočátku nemělo charakter trvalého označení, ale pořadového čísla v konkrétním soupise, třebaže dům byl číslem až do dalšího přečíslování „popsán“ křídou na vrata či dveře. Číslování se provádělo s pomocí vojska v přirozeném sledu tak, jak lze obec postupně projít, obvykle po směru chodu hodinových ručiček. Začínalo obvykle nejdůležitější, zpravidla veřejnou budovou (panské sídlo, fara, rychta, nejbohatší usedlost).

U obcí ležících podél silnice číslování obvykle začínalo prvním domem po pravé straně vesnice ze strany, kterou přijíždí vrchnost, po opačné straně se pak vracelo. Domovní čísla bývala napsána na dřevěné, plechové, popř. keramické tabulce, vytažena v omítce nebo provedena štukem. Ve vesnicích většinou od té doby číslování již nebylo měněno, takže okruh čísel z roku 1770 i sled čísel přidělených po roce 1770 poskytuje dobrou informaci o postupu vývoje obce. Ve městech byly většinou budovy od té doby několikrát přečíslovány. První vlna přečíslování proběhla v letech 1805–1815.

🔴 Červené číslo „popisné“ je svědkem vzniku budovy. Třeba nižší červená čísla označují relativně historičtější budovy než červená čísla vysoká. Shrnuto tato čísla byla dávána budovám podle doby jejich vzniku.

🔵 Druhé číslo je “poštovní/orientační číslo”. Například Staroměstské náměstí, 1  zavedené z roku 1868. Účelem modré tabulky bylo zjistit číslo budovy ve stejné ulici. Od roku 1869 to znamenalo, že jelikož jsou čísla v pořádku, hledání budovy bylo jednoduché pomocí modré desky.

Pro vesnice ležící u silnice bylo důležité, kde šlechta žila. Číslování obvykle začalo prvním domem vpravo od směru, odkud šlechta pocházela, a poté se vrátilo na opačnou stranu.

[ Visit our gallery: Bestpraguedoors ]

Post a Comment

You don't have permission to register